Scéna.cz 

Filmové tipy 35. týden

Noční filmový klub Tři barvy: Modrá
Trpká chuť svobody a Juliette Binocheová v roli osudové ženy. Francouzsko-polský film oceněný Zlatým lvem na MFF v Benátkach (1992). Dále hrají: B. Régent, F. Pernelová, Ch. Véryová, H. Vincentová a další. Režie Krzysztof Kieslowski
Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu...
Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993.
Vysílání: 25.8., 23.55 hod., ČT2

Muž a jeho pes
Jean-Paul Belmondo ve své zatím poslední roli. Francouzsko-italské drama (2008). Dále hrají: H. Herziová, T. Karyo, M. von Sydow, J. Dujardin, M. Presleová, J. Garcia, F. Fabianová, F. Huster, P. Mondy a další. Režie Francis Huster
Muž a jeho pes je inspirovaný klasickým neorealistickým dílem Vittoria De Sicy Umberto D. Francouzský herec a režisér Francis Huster obsadil do hlavní role Jean-Paula Belmonda i přesto, že se ještě zcela nevzpamatoval z mozkové příhody, která ho postihla v roce 2001.
Jeanne, atraktivní vdova, se kterou Charles žije, mu oznámí, že se znovu vdává, a vyhodí ho z domu. Byla jeho velkou láskou, byla manželkou jeho přítele z dob služby u maríny. Leila, mladá uklízečka z domu, těhotná, ani neví s kým, je Charlesovi velkou oporou, ale nemůže mu nabídnout víc než soucit a milý úsměv. Charles jí chce vracet mnohem víc, ale tak jako mnozí v jeho věku pro okolí nic neznamená. Charles se ocitá i se svým psem na ulici. Nikdo mu nepodá pomocnou ruku a jeho hrdost mu nedovolí, aby tu svou sám pro pomoc natáhl. Vždycky si myslel, že je mužem, který se svým psem po boku bude bojovat dál...
V řadě vedlejších a epizodních rolí se objevuje plejáda Belmondových vrstevníků i o generaci mladších herců: Robert Hossein, Max von Sydow, Daniel Olbrychski, Tchéky Karyo. Vzdávají tak hold legendě, kterou jsme tolik obdivovali.
Muž a jeho pes připomíná každému, že jednoho dne nastane doba, kdy i on bude odkázán na druhé.
Vysílání: 28.8., 09.15 hod., ČT2

Horor čtvrteční noci V pasti
Kdo je kočka a kdo myš? Americký psychologický thriller (2005). Hrají: P. Wilson, E. Pageová a další. Režie David Slade
Z hlediska výchozího konceptu představuje americký nezávislý film V pasti antitezi hollywoodských thrillerů. Zatímco ty poutají pozornost diváků dynamickými akčními sekvencemi a střídáním atraktivních prostředí, celovečerní debut režiséra Davida Sladea dokazuje, že k vytvoření napínavého a dech beroucího snímku stačí jen dva herci a brilantní scénář. Vyprávění začíná schůzkou úspěšného fotografa Jeffa a nezletilé dívky Hayley, kteří se seznámili přes internet. Když se po prvním reálném oťukávání přesunou z kavárny k Jeffovi domů, nabere původně dráždivý flirt neočekávaný směr. Začíná psychologická hra na kočku a myš, kde se ukazuje, že není radno dát na první dojem. V pasti spadá do kategorie filmů, u kterých jsou diváci vždy krok pozadu za postavami a napětí vychází z postupného odhalování pravdy a motivací hrdinů, potažmo z nemožnosti jejich předjímání. Tvůrci na půdorysu jednoho bytu a s pouhými dvěma postavami vystavěli místy sice doslovné, ale maximálně poutavé pojednání o vině, trestu a odpovědnosti jednotlivce za vlastní činy. S ohledem na výchozí koncept pochopitelně film stojí v převážné míře na hereckých výkonech, a v tomto ohledu vpravdě skýtá bravurní podívanou. Vedle výtečného Patricka Wilsona na sebe zaslouženě strhává pozornost Ellen Pageová, které v době natáčení bylo sedmnáct let. Ta zde potvrdila ohromný talent a přirozené inteligenci vyzařující charisma, ale také preferenci herecky náročných partů, které již dříve prokázala ve snímku Z úst do úst. V pasti se pro ni stalo průlomovým titulem, jenž odstartoval její dnes hvězdnou kariéru, kde pravidelně střídá hollywoodské blockbustery jako X-Men: Poslední vzdor či Počátek s rolemi v nezávislých, divácky přitažlivých titulech typu Juno nebo Vyfič!. Současně se nevyhýbá účinkování v ambiciózních avantgardních projektech jako vizuálně experimentálním filmu Tracey: Fragmenty, případně v revoluční videohře Beyond: Two Souls.
Vysílání: 28.8., 23.40 hod., ČT2

Černá smrt
Fanatismus je zhoubnější než mor. Britsko-německý film se Seanem Beanem v jedné z hlavních rolí (2010). Dále hrají: E. Redmayne, E. Elliott, T. McInnerny, C. van Houtenová, K. Nixonová, J. Lynch, D. Warner a další. Režie Christopher Smith
Léta Páně 1348, v anglickém království řádí epidemie moru. Smrt si nevybírá a kosí všechny bez rozdílu, v bezpečí před ní nejsou ani mniši za zdmi kláštera. Jedním z nich je mladý novic Osmund, jenž je rozerván mezi láskou k dívce Averill a láskou k Bohu. Rád by klášter opustil, ale také touží sloužit Bohu, a tak jej žádá, aby mu seslal znamení. V té chvíli do kláštera přichází biskupův vyslanec Ulric a přináší zvěst o vesnici, nepostižené morem. Mezi lidem se šušká o nekromantovi, který ve spojení s temnými silami umí křísit mrtvé, a takovým pověstem musí církev učinit přítrž. Vesnice se nachází uprostřed Velkého močálu a Ulric potřebuje průvodce. Osmund se sám nabídne a vydává se tak vstříc světu temnoty a krutého fanatismu.
Snímek Černá smrt, žánrově oscilující mezi historickým dramatem a hororem, nabízí kromě napínavé podívané také úvahu nad vztahem víry a moci a nebezpečím jakéhokoli fanatismu, plynoucího ať už z vypočítavosti, či hlubinných osobních pohnutek. Působivě zpracovaný příběh některými svými motivy dává vzpomenout kultovního Wicker Mana (1973) Robina Hardyho, Coppolovu Apokalypsu (1979), ale na mysl přijde i Vláčilovo Údolí včel (1967). Že tíhne k temnějším filmovým příběhům režisér Christopher Smith prokázal již svými předchozími hororovými snímky Metro (2004) a Izolace (2006).
Vysílání: 29.8., 00.05 hod., ČT2

S kolty u pasu Monte Walsh
Vždy bránil majetek a životy těch druhých, teď musí zachránit ten svůj. Lee Marvin v titulní úloze amerického westernu (1970). Dále hrají: J. Moreauová, J. Palance, M. Ryan, J. Davis, A. A. McLerieová a další. Režie William Fraker
Monte Walsh a jeho přítel Chet Rollins jsou kovbojové marně hledající práci v městečku Harmony v Arizoně v době, kdy nejspíše končí "zlaté dny" starého Západu. Na nějaký čas se usadí na ranči vedeném Calem Brennanem. Za Montyho se chce provdat jeho dávná láska Martine, stárnoucí kovboj má však strach, že by oba nedokázal uživit. Východisko z neveselé finanční situace nachází Chet ve svatbě s vdovou Mary Eagleovou, která vlastní výnosný obchod s nejrůznějším zbožím. Zato jejich bývalý kamarád, nezaměstnaný Shorty, se dává na cestu bandity...
Tvrdého, nekompromisního a vždy čestného Monteho Walshe si zahrál Lee Marvin. Během své herecké dráhy byl většinou obsazován do úloh tvrdých a drsných chlapíků. Diváci ho znají především z titulů Muž, který zabil Liberty Valance, Dívka ze Západu (za který získal Oscara), Profesionálové, Tucet špinavců, Vládce severní dráhy. Další nezapomenutelnou postavou je Chet Rollins v podání Jacka Palance. Ten šíři svého hereckého rejstříku potvrdil ve filmech Shane, Pohrdání, Drsná Oklahoma, Hotel Bagdad, Batman či Tango a Cash.
Postavu vyhaslé krásky Martine Bernardové ztvárnila francouzská herečka Jean Moreauová. Nejvíce se zapsala do divácké paměti v dramatech Výtah na popraviště, Nebezpečné známosti, Jules a Jim, Nesmrtelný příběh. O komediálních polohách svého talentu přesvědčila ve snímku Viva Maria!
Vysílání: 30.8., 20.00 hod., ČT2

Filmové delikatesy MASH
Slavná černá komedie z vojenské polní nemocnice v době války v Koreji. Americký film (1969). Hrají: E. Gould, D. Sutherland, T. Skerritt, S. Kellermanová, J. A. Pflugová a další. Režie Robert Altman
Do mobilní chirurgické nemocnice MASH 4077, kterou americká armáda umístila nedaleko frontové linie, je převelena dvojice nových lékařů. Jak kapitán dr. Benjamin Franklin Pierce, zvaný Hawkey, tak kapitán dr. Augustus Bedford Forrest, přezdívaný Duke, nemají vůbec žádnou vojenskou morálku a neuznávají armádu. Svým postojem sice nepřispívají k udržování vojenské disciplíny, na druhé straně svérázným humorem a zvláštním druhem kolegiality napomáhají sobě i ostatním lépe přežít v drsných podmínkách války, daleko od domova...
Černou komedii z korejské války natočil režisér Robert Altman. Film vznikl v době odporu proti účasti vojenských jednotek USA ve Vietnamu a diváci aktuální zpracování tématu i jeho kvalitu ocenili. Získal Oscara za nejlepší scénář (Ring Lardner Jr.). Inspiroval také vznik jeho televizní seriálové podoby pod názvem M*A*S*H", jež se po jedenáct sezón s úspěchem vysílala nejen v USA, ale i v zahraničí.
Osamělý ironik, společenský provokatér a demystifikátor za filmovou kamerou - to je jeden z nejvýznamnějších světových tvůrců – scenárista, producent a režisér Robert Altman (20. 2. 1925 - 20. 10. 2006). Je také považován za důležitého zakladatele amerického nezávislého filmu a osobnost podporující mladé filmaře. Přestože původně vystudoval techniku, pokoušel se prosadit v rozhlase, později v rodném Kansas City založil vlastní produkční společnost, podílel se na natáčení mnoha krátkých snímků a pak dalších deset let pracoval v televizi jako režisér a autor seriálů. Po snímcích Delikventi a Odpočítávání se Robert Altman prosadil jako filmař právě až černou komedií z korejské války MASH, natočenou v roce 1969. Tímto dílem naznačil vlastní režijní styl: směs výstřednosti, nadsázky, překvapivého a ostrého pohledu na vztahy v rodině a společnosti. Po celou svou další kariéru se pokoušel bořit a ironizovat americké mýty, společenské stereotypy a schémata, stejně jako nemilosrdně kritizoval praktiky médií. Svět divokého Západu zesměšnil ve filmech McCabe a paní Millerová, Buffalo Bill a Indiáni. Do prostředí módního průmyslu nacílil snímek Pret-a-porter, zatímco v Hráči dokonale zkompromitoval hollywoodskou továrnu na sny. Do společenských a rodinných vztahů míří jeho Tři ženy, Dokonalý pár, Svatba či Prostřihy. Pro své režijní plány dokázal skvěle využít zaběhnuté filmové žánry, například krimi v titulech Zloději jako my, Perníkový dědek a Dědictví tety Cookie. K většině svých filmů si psal scénář, anebo se na něm alespoň významně podílel. V roce 2006 byl tento významný filmař členy Americké filmové akademie oceněn Oscarem za celoživotní dílo.
Vysílání: 30.8., 21.35 hod., ČT2

Francouzští samotáři Poslední adresa
Lino Ventura, Marlene Jobertová a muž, jehož jedinou nadějí je úkryt. Francouzsko-italské drama (1970). Dále hrají: M. Constantin, P. Crauchet, J. Sobieski a další. Scénář a režie José Giovanni
Marceau Léonetti je policista každým coulem. Navíc policista sice tvrdý, ale čestný a poctivý. Připadá mu směšné, že by ho měl zastrašit opilý násilnický mladík jen tím, že je synem známého advokáta. Bez skrupulí pošle arogantního mladého muže na zkoušku krve. Ale případ se nafoukne do nechutné aféry. Nadřízení se svého inspektora nezastanou a Léonetti je přeložen na předměstí, kde vyšetřuje krádeže kol a holubů. Poněkud "větší" případ už znamená honění úchyláků po okrajových kinech. K tomuto úkolu je Léonettimu přidělena mladičká policistka Jeanne. I přes rozdíly má tato nesourodá dvojice značné úspěchy. Jednou dostane zvláštní úkol: vypátrat muže, který má být korunním svědkem v procesu s gangstery a jehož poslední známá adresa byla ve XIII. okresu. Začíná dlouhá pouť za svědky, různými byty, ale především za pravdou. Tu, kterou má dosvědčit hledaný svědek u soudu, ale i pravdou, kterou o policejní práci a policii jako takové poznává mladičká absolventka policejní školy Jeanne.
Film Poslední adresa vznikl podle románu Josepha Harringtona, který ve Francii vyšel ve slavné Gallimardové Černé sérii. Příběh o zákonu, cti, morálce a především svědomí natočil režisér, scénárista, spisovatel, muž v mládí odsouzený k trestu smrti José Giovanni. Do hlavní role policisty Léonettiho obsadil Lino Venturu, herce s kamennou tváří, jehož výrazovými prostředky byly především oči a síla jeho osobnosti.
Vysílání: 31.8., 20.00 hod., ČT2