Jak se zrodil pražský úředník
Každý jen trochu solidní průvodce po Praze neopomene své klienty informovat o tom, že původně samostatná pražská města byla za Josefa II. spojena v jeden celek, a tak vznikla naše metropole Praha.
Stalo se to v roce 1784 a letos tomu bylo právě 230 let. Významné výročí pro život velkoměsta připomíná open-air výstava před pražským magistrátem na Mariánském náměstí. Materiály pocházejí zejména z fondů Archivu hlavního města Prahy a pro veřejnost je vynesli na denní světlo pracovníci archivu Martina Maříková, Ondřej Bastla Petr a Slámová, autoři výstavy.
Na velkoformátových panelech se kolemjdoucí Pražan, Čech nebo i zahraniční turista dozví spoustu běžně známých ale spíše neznámých, překvapivých i zábavných informací. Už na počátku je zajímavé sledovat na mapě územní vývoj Velké Prahy. V letech 1850 až 1901 byly k historickému jádru připojeny Holešovice a Libeň, největší počet obcí - celá dvacítka- byl připojen v roce 1920 až 1922, kdy vzniká Velká Praha - např. Bubeneč, Troja, Vinohrady. Další vlna následovala v roce 1968 - Ďáblice, Kbely, Letňany, Modřany, Velká Chuchle, Chodov, Háje, v roce 1974 to byly Kolovraty, Uhříněves, Třebonice, Zličín, Písnice, Zbraslav, Lipence.
Vedle historických i současných map je k vidění spousta pohledů na Prahu - známé rytiny Vincenta Morstadta - nikdo by si už ani nedovedl představit, jak romanticky vypadal ve třicátých letech 19. století Karlín za Poříčskou branou, Vyšehrad, kostel sv. Apolináře s porodnicí nebo Staroměstské náměstí na rytině Františka Fridricha z roku 1870. Neméně půvabně vyhlížejí Nové aleje - dnešní Národní třída na pohledu Kašpara Plutha z roku 1794, Malostranská radnice nebo Korunovační průvod Leopolda II v roce 1791, v němž pochodují také členové magistrátu, ve výčtu pohledů nechybí pohled na Prahu z Letné z roku 1598 od mistrů Hoefnagelů.
Krásné pohledy a mapy samotné by ovšem nevysvětlili, proč se ke spojení pražských historických měst Josef II. odhodlal. To vysvětlují hutně ale srozumitelně formulované texty v češtině a angličtině. Historické jádro tvořily do unifikace čtyři samostatné celky s různou historií. Za nejstarší se považuje tradičně sídliště na pravém břehu Vltavy - Staré město, které obdrželo městská práva v roce 1234, po něm následovalo Menší Město neboli Malá Strana, koncipovaná jako nové město město a nadaná všemi právy v roce 1257, do doby Jana Lucemburského spadá vznik původně poddanského města Hradčan, povýšeného na královské město až za Rudolfa II. v roce 1598 a zcela nové založení - Nové Město, kterým Karel IV. podpořil v roce 1348 existenci nové univerzity. Každá z těchto jednotek se spravovala podle svých práv, měla svou vlastní radnici, městskou radu i erb. Co fungovalo zdárně ve středověku, přestávalo fungovat s novými hospodářskými strukturami a vývojem o několik staletí později. Již v 17. a na počátku 18. století byla tato roztříštěnost a administrativní a správní nesourodost velkou brzdou ekonomického rozvoje. Marie Terezie a Josef II. se proto velmi záhy v rámci modernizace státu zabývali plánem na administrativní sjednocení Pražských měst a vytvoření moderně fungujícího byrokratického aparátu. Přípravy na spojení probíhaly již od roku 1771.
Přes progresivní charakter měl uvedený akt vyhlášený v roce 1784 také svá negativa. Původně nezávislí měšťané, kteří spravovali sami své záležitosti a byli voleni ze svého prostředí, se najednou stávají pouhými vykonavateli nařízení státních orgánů - českého gubernia a ze ctěných představitelů obce se stali profesionálními úředníky. Již nezáleží na dobrém původu a majetku ale na vzdělání a praxi. Všechny radnice byly zrušeny a centrálním orgánem pro celé město byla Staroměstská radnice.
K tomu jak si mají úředníci počínat, vycházela různá nařízení a řády, kde se jim dostává i takových rad, jak správně ořezávat husí brk. Některé zásady by mohly být ale aktuální i dnes. - nemluvit špatně o představených, zastávat úřad co nejlépe, dodržovat úřední hodiny, samozřejmostí byla dobrá morálka, neúplatnost, mlčenlivost o úředních záležitostech.
V čele magistrátu stálo prezidium - purkmistr a jeho dva zástupci - původně měli být voleni, ale nakonec to skončilo jmenováním nadřízenými instancemi. Prvním purkmistrem nového úřadu se stal právník Bernard Augustin Záhořanský z Vorlíka (+1790), jehož portrét nemůže chybět.
Při procházení pouhých několika desítek metrů před novou radnicí, kde jsou umístěny výstavní panely, je člověk díky důmyslné instalaci a výběru dokumentů stržen a upoután pražskou magistrátní historií připomínající v mnohém dnešek téměř tak, jako kdyby strávil několik hodin na velké muzeální výstavě. Aranžovat open- air výstavy na téma, které by přímo v prostoru archivu nebo muzea nevzbuzovalo až takový zájem, se ukazuje být tím správným trendem.
Časopis 38 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
GVUO zahajuje podzimní výstavní sezónu
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, otevírá novou podzi ...celý článek
Časopis 38 - sekce
DIVADLO
Cirk La Putyka v novince Hey, Earth! experimentuje
Cirk La Putyka přichází s novým představením Hey, Earth!, které ukáže, že se soubor nebojí vedle velkých novoc celý článek
HUDBA
Génius českých melodií Zdeněk Barták oslavil životní jubileum
Autor řady hitů pro české interprety, nezapomenutelných filmových i seriálových melodií a muzikálů – Zde celý článek
OPERA/ TANEC
MTF Zlatá Praha
V rytmu Zlaté Prahy
Dokument zachycující průběh 60. ročníku prestižního mezinárodního televizního festivalu celý článek