Viktor Polesný: Největší výzvou je text a přístup k němu…
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekCeny Thálie 2014 jsou rozdané. Ocenění sólisté opery a baletu, zpěvačky, zpěváci, herci i herečky opět rozdávají emoce z jeviště. Oslovili jsme postupně všechny režiséry, kteří se podíleli na inscenacích, jejichž protagonisté obdrželi Thálii. Jedním z nich je Viktor Polesný. Vedle divadla se také pohybuje v České televizi. Jedna z možných příčin, proč si vybral inscenaci LENI, příběh o kontroverzní Leni Riefenstahl, „dvorní režisérky“ Adolfa Hitlera. Lenina minulost se stává hlavním tématem. Více již režisér Viktor Polesný...
Velice dlouho se rozhoduji, co budu v divadle režírovat. Přece jenom je to nějaký čas, který s někým strávím a tak si i velice pečlivě vybírám spolupracovníky, hlavně herce. Většinou už při čtení textu se mi určité osobnosti vybavují a dál už jenom rozhodují naše vzájemné časové možnosti. A pak už se jenom těším, protože takové setkání a zkoušení je velká radost.
Největší výzvou je text a přístup k němu, režijní koncepce. A samozřejmě hledání, jak občas jít proti stereotypům, zavedeným klišé, obsazování proti typu.
Špičkové herce není třeba motivovat. Sama skutečnost, že se scházíme v nějakém divadle, často v nějakém sklepě a chceme tam spolu být, ačkoliv je venku hezky, je dostatečně motivující.
Když jdu na první zkoušku, jsem plný nápadů a rád bych je prosadil. Pak pracujeme a nápady se tříbí, zanikají, vznikají jiné a často lepší. Improvizujeme, hledáme a nakonec zůstane jen ten hlavní klíč, se kterým jsem na tu zkoušku přišel. Dávám hercům prostor a snažím se udržet základní koncepci. Inscenace je nepřetržité hledání, je to docela zábavná hra. V tom tvůrčím procesu jsou všichni plně zapojeni.
Sólový herec mě nezajímá, ten patří do televizní estrády. Ale dobrý herec, často i hvězda, bývá docela pokorný, dokonce čím lepší ten herec je, tím je vstřícnější a snadněji se podřizuje koncepci a spolupráci s ostatními. S výbornými herci mám výbornou zkušenost. Ale tak je to se vším. Jsem původním povoláním filmový dokumentarista a potkal jsem spoustu úžasných osobností. Je to přímá úměra; čím větší mistr, tím skromnější člověk.
„Leni“ je skvělá hra. S Vilmou se znám léta a mám s ní přesně tu zkušenost. Ještě ten večer, kdy jsem tu hru viděl se Zdenou Studenkovou v bratislavské inscenaci, věděl jsem, že ji chci dělat a že zavolám Vilmu. Pak už jenom všichni musí držet krok s její pracovitostí a s jejím nasazením. Vyplatí se to.
Před mnoha lety byla za roli matky v inscenaci hry Edwarda Albeeho„Křehká rovnováha“ kterou jsem dělal v Divadle na Vinohradech, oceněna Jana Hlaváčová.
TIP!
Časopis 26 - rubriky
Časopis 26 - sekce
HUDBA
Čáry života chystají album Sluníčko
Nový singl Zoufalci spojený s kritikou vysokých pracovních nároků dnešní doby zveřejnila kapela Čáry života. J celý článek
OPERA/ TANEC
Florea Theatrum v létě ožije také dvojicí historických baletů
Hudební ansámbl Musica Florea a Helena Kazárová, přední historička, režisérka a choreografka, připravují pro l celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Ostravská muzejní noc dvacet tisíc vstupů
V sobotu 15. června se konal patnáctý ročník festivalu Ostravská muzejní noc. Pouze jeden den v roce mohou lid celý článek