Scéna.cz 

Literární tipy 52. týden

Široká duše
Vynikající překladatel, dramaturg a svérázný herec Leoš Suchařípa ve vzpomínkách příbuzných, J. Kačera, P. Landovského, T. Fischerové, O. Vetchého a dalších (2006). Režie T. Kábele. Dnes máte možnost zhlédnout dokument režiséra Tomáše Kábeleho o skvělém herci, dramaturgovi ale i překladateli Leoši Suchařípovi. V polovině šedesátých let ho přemluvil profesor Ivan Vyskočil, aby s ním v Redutě vystupoval v tzv. textappealových představeních. Mezitím učil i na Filozofické fakultě ruské divadlo. Zároveň nastoupil jako dramaturg do Činoherního klubu. Setkal se zde s Landovským, Skoumalem, Vodňanským, Fröhlichem, Vostrým, Kačerem a řadou dalších umělců. V Činoheráku začal působit i jako herec, vytvořil tu nezapomenutelné postavy ve hrách jako Bludiště, Revizor, Narozeniny, Zlatý kočár atd... Působení v Činoherním klubu patřilo spolu s obdobími v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a v Divadle Na Zábradlí mezi jeho tři nejslavnější etapy. Na herce s nezaměnitelnou dikcí vzpomínají H. Suchařípová, D. Suchařípa, T. Fischerová, J. Kačer, B. Klepl, P. Landovský, I. Rajmont, J. Schmitzer, T. Töpfer, O. Vetchý, I. Vyskočil st. a další.
Vysílání: 26.12., 03.05 hod., ČT1

Čtyřlístek má rodiče
Malí i velcí po generace čtou a s chutí prožívají příběhy, jejichž autorem je Jaroslav Němeček. Jaká byla jeho životní cesta a co nakonec vedlo k nadčasovému úspěchu Čtyřlístku? Scénář a režie M. Slunečko a M. Šmídmajer. 20. února 2024 uplyne 80 let od narození výtvarníka a autora Čtyřlístku Jaroslava Němečka. Dokument v důvěrných rozhovorech přibližuje Jaroslava Němečka i jeho manželku Lucii. Dozvídáme se o vrcholech, pádech, krizích i vítězstvích, spojených s tvorbou našeho nejznámějšího komiksu pro děti a detailech života toho, kdo ho vytvořil. Protagonistou dokumentu je i syn Jaroslava a Lucie Němečkových Vítek, který rodinný podnik převzal. Hovoří v něm i dlouholetá spolupracovnice Jaroslava Němečka, textařka Ljuba Štíplová a na ni navazující scenáristka Hana Lamková. Film je nejen barvitou a vtipnou rekapitulací životní a tvůrčí dráhy Jaroslava Němečka, ale i obecnějším a hlubším zamyšlením nad smysluplnou prací a naplněným životem všech, kteří Čtyřlístku vdechli život.
Vysílání: 26.12., 18.25 hod., ČT2
Opakování: 27.12., ČT2., 02.1., ČT2

Dobrý voják Švejk
Rudolf Hrušínský v titulní roli filmového přepisu slavného humoristického románu Jaroslava Haška (1956). Dále hrají: E. Svobodová, J. Hlinomaz, F. Filipovský, M. Kopecký, S. Beneš, E. Fiala, J. Kemr, M. Nedbal, B. Karen, V. Leraus, S. Neumann a další. Kamera R. Stahl. Scénář a režie K. Steklý. Kdopak by neznal hrdinu nesmrtelného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, prototyp české národní letory? Už po mnoho desetiletí přináší toto Haškovo dílo čtenářům u nás doma i za hranicemi dobrou náladu a smích. Švejk se stal i podkladem k několika filmům českým a zahraničním. Nejznámějším z nich je dvoudílná adaptace, kterou v letech 1956 a 1957 natočil režisér Karel Steklý s Rudolfem Hrušínským v titulní roli. Rudolf Hrušínský i další představitelé Haškových postav – Svatopluk Beneš, Miloš Kopecký, Josef Hlinomaz, František Filipovský – naplnili klasickou obecnou představu o podobě hrdinů, kterou známe z Ladových ilustrací. V Dobrém vojáku Švejkovi vycházel Karel Steklý z prvního dílu románu, nazvaného V zázemí. Sleduje Švejka od vyhlášení války až po přeložení k marškumpanii do Českých Budějovic. Dobrý voják Švejk je jedním z mála filmů, které u nás kvůli práci s drahým barevným materiálem vznikly ve dvou verzích. Každý sestřih byl vytvořen s použitím jiných klapek. Výsledkem jsou dvě téměř nerozeznatelné verze, které se však odlišují v řadě drobných detailů i v celkové metráži. Druhý díl Poslušně hlásím již existuje pouze v jedné verzi.
Vysílání: 28.12., 21.50 hod., ČT1
Opakování: 29.12., ČT1

Vánoční strom republiky
Když spisovatel Rudolf Těsnohlídek nalezl se svými přáteli před Vánocemi roku 1919 holčičku opuštěnou v lese na sněhu, začal se odvíjet příběh, na jehož konci se rozsvítila světla charitativních vánočních stromů (2016). Režie P. Jirásek. Mohla to být tragédie, na jejímž konci čekala neúprosná smrt podchlazením. Scházely snad jen minuty, když tři přátelé na procházce předvánočním lesem zaslechli dětské vzlykání. Výtvarník František Koudelka, soudní úředník Josef Tesař a novinář Rudolf Těsnohlídek šli s přáteli po zvuku a pod rozložitým stromem v polesí Bílovic u Brna našli ubohé děvčátko. Podařilo se jim dítě zahřát a donést do civilizace – v tu chvíli netušili, že se začíná odvíjet děj přesahující adventní čas roku 1919. Těsnohlídek, tehdy již slavný novinář, využil svých literárních schopností, aby přitáhl pozornost veřejnosti k osudům nechtěných dětí a sirotků. V poválečné době totiž nebyl případ odloženého dítěte ničím výjimečným, pouze symbolika nadcházejících Vánoc vdechla příběhu mimořádnost, která dokázala pohnout veřejným míněním. Po vzoru Kodaně Těsnohlídek navrhnul vztyčit v Brně charitativní vánoční strom, pod kterým by se vybíraly prostředky pro potřebné děti. Roku 1924 se na brněnském náměstí Svobody poprvé rozžehnul Vánoční strom republiky. Samotný vánoční strom byl v té době moderním prvkem, který se teprve nedávno zabydlel v české tradici. Díky Těsnohlídkovu organizačnímu talentu byla slavnost vztyčení stromu od počátku spojena s jasným cílem – získáním finančních prostředků na stavbu dětského domova. Nápadu se okamžitě chopila další česká a slovenská města, takže o několik let později již Vánoce provázely stovky veřejných stromů. Dokument režiséra Pavla Jiráska mapuje krok za krokem nejdůležitější události tehdejších let: staví na prolínání hraných sekvencí se starými filmovými archivy a využívá úryvků z novinových článků, deníkových záznamů i básní spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.
Vysílání: 25.12., 07.20 hod., ČT2

Lesní pohádky bratří Grimmů
Obraz romantických lesů plných mystických bytostí, částečně ovlivněných pohádkami a drsnými legendami bratří Grimmů, dodnes trošku ovlivňuje naše vnímání přírody. Jejich nejznámější pohádka je ta o Červené Karkulce. Německý dokument. Shromáždili legendy a pohádky, které se předávají z generace na generaci, i když s mírnými změnami a přidanými významy určenými vždy pro konkrétní dobu. Příběhy o všech zakletých postavách, o zlých ježibabách a o rytířích v lesklé zbroji. Vydejte se s námi do lesa a zažijete úžasné věci. Můžete se zde setkat se zlem, anebo najít své štěstí. Co však vlastně dělá les tak děsivě přitažlivým? Ve všech starých pověstech a bájích se vždy skrývá alespoň zrnko pravdy – odraz skutečnosti. Les známe všichni. Přesto si dobře střeží svá tajemství a nic jen tak neprozradí. Před více než dvěma sty lety okouzlil dva bratry. Vyprávěli si fantastické příběhy z minulosti, v nichž spatřovali zároveň symboly své současnosti. V Německu, kde bratři Jacob a Wilhelm Grimmovi vyrůstali, stejně jako po celé střední Evropě, se kdysi rozprostíraly husté a rozsáhlé lesy a hvozdy, které obklopovaly vesnice a města. Prostí lidé žili jak v souladu s přírodou, tak i z jejích darů. Panoval však také hlad a chudoba. Šlechta vládla tvrdou rukou, zotročovala a vykořisťovala své poddané, zatímco sama žila v přepychu. Chudí rodiče, kteří nebyli schopni uživit své děti, neměli často jiné řešení než je odvést do lesa a tam je nechat. Příběhů o chudých a bohatých nebo pohádek o štěstí a neštěstí bylo mezi lidmi vždy dost. Dávno před bratry Grimmy se tradovala spousta pověr a lidé v těchto časech měli ještě málo znalostí. Les pro ně tehdy proto představoval tajemné a nebezpečné místo. Rolníci a jejich rodiny, kteří nedokázali rozpoznat zvuky zvířat za soumraku nebo v noci, propadali strachu. Hra světla a stínů vykouzlila celou řadu kouzelných bytostí. Ideální místo pro vyprávění bájných příběhů. Jednou z jejich nejznámějších pohádek je ta o Červené Karkulce.
Vysílání: 26.12., 08.35 hod., ČT2
Opakování: 28.12., ČT2., 01.1., ČT2

Italské listy aneb Zdraví a líbá KČ
Nevšední cestovatelský deník po Itálii, který kopíruje cestu spisovatele a novináře Karla Čapka uskutečněnou vlakem na jaře roku 1923. Nový dokument Michala Huvara uvádíme jako vzpomínku na mladšího z bratrů Čapků, od jehož úmrtí uplynulo 85 let. Snímek scenáristy, kameramana a režiséra Michala Huvara je svéráznou road movie, která kopíruje cestu spisovatele a novináře Karla Čapka Itálií, uskutečněnou vlakem na jaře roku 1923. Cestopisné fejetony vyšly záhy po otištění v Lidových novinách knižně jako Italské listy, a to na podzim téhož roku, takže mezi komentářem z Čapkova pera v podání Ilji Kreslíka, který letos zemřel, a obrazovým doprovodem je celé století. Divák zavítá do 33, někdy více, jindy méně ikonických míst, s Čapkem coby výtečným pozorovatelem života si připomene Benátky, Padovu, Ferraru, Ravennu, Rimini, San Marino, Boloňu, Florencii, Siennu, Orvieto, Řím, Neapol, Palermo, Monreale, Castrogiovanni, Syrakusy, Taorminu, Spello, Trevi, Spoleto, Narni, Assisi, Perugii, Arezzo, Pisu, Janov, Riviéru di Levante, Milán, Veronu, Bolzano, Mendolu, Gossensass. Filmová adaptace knihy je navíc rozšířena o korespondenci Karla Čapka dvěma ženám, Olze Scheinpflugové a Věře Hrůzové. V Itálii ještě nevěděl, pro kterou se rozhodnout.
Vysílání: 26.12., 12.40 hod., ČT2
Opakování: 30.12., ČT2., 01.1., ČT2

Krhut & Kozub
Jemná poezie i nekorektní humor v podání populárního herce a ostravského písničkáře před vyprodaným sálem pražského Fóra Karlín. Účinkují: Š. Kozub, J. Krhut a další. Režie R. Vodrážka. Na společném podiu se setkávají bavič a herec Štěpán Kozub a písničkář Jiří Krhut, kteří své poetické šansony a balady prokládají humorem, který asi nejlépe vystihuje příznačné adjektivum “rázovitý”. Tento kontrast ovšem funguje skvěle, což ocenilo i publikum ve vyprodaném Fóru Karlín.
Vysílání: 31.12., 22.55 hod., ČT art