Scéna.cz 

Zemřel herec Otakar Brousek

(28. září 1924 – 14. března 2014)
Noblesní vysoký pán, s krásným hlasem, tak si jistě mnozí z nás budou pamatovat Otakara Brouska, který zemřel v nedožitých devadesáti letech. I když neměl žádné formální herecké vzdělání, patřil k poválečné generaci herců, kteří ctili řemeslo a krásu slova. V mládí hodně sportoval, a to byl možná jeden z důvodů, že si udržel dobrou kondici do pozdního věku. Na prknech profesionálních divadle strávil neuvěřitelných 70 let! A kromě toho věnoval velké úsilí kultivaci českého jazyka v interpretaci poezie, v rozhlasové práci a v dabingu.

Začínal v amatérském divadle, a dychtivě se zajímal o literaturu. Už v amatérských podmínkách dal dohromady partu nadšenců, s nimiž společně recitovali (až později zjistil, že dělali něco podobného jako E. F. Burian). Není tedy divu, že hned po válce začal působit v profesionálním divadle. Přijal nejprve nabídku do kladenského divadla, kde měl vykonávat kumulovanou funkci herce-inspicienta. Ale v té jediné sezóně, kdy na Kladně hrál, ztvárnil celkem 13 rolí, zatímco inspice měl pouze 4. Poté udělal konkurs do Studia Národního divadla, které vedl tehdejší umělecký šéf činohry ND Jindřich Honzl. Díky Studiu stanul na scénách Národního divadla nejen v rámci Studia (jeho první rolí byl Potulný kejklíř podle J.K.Tyla), ale také v epizodních rolích po boku slavných bardů v činohře ND. Poté však musel splnil povinnost vojenské základní služby, kterou měl naštětsí možnost vykonávat v Armádním uměleckém souboru a v Armádním rozhlasu. Po krátkém zastavení na smíchovksé scéně Realistického divadla Zdeňka Nejedlého zůstal šest let v angažmá v Divadle E. F. Buriana. Nicméně, v roce 1959 dostal nabídku do Divadla Na Vinohradech,a zde zůstal v angažmá po celých třicet let,a hostoval zde až do své smrti (poslední nastudovanou rolí byla postava milionáře Randa v Byl jsem přitom, ale z her v nichž hrál, je dosud na repertoáru Jistě, pane ministře z roku 2005). Kromě toho si zahrál také v Městských divadlech pražských (společně se svým synem v D´Artagnanovi a Pygmalion) a také v Rackovi v Divadle bez zábradlí. Počet jeho divadelních rolí přesáhl 200, a k nim ještě můžeme připočítat na 170 rolí ve filmech a seriálech. V roce 1996 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, v roce 2004 následovala Cena Thalie za celoživotní mistrovství v činohře. „Beru život rozumně, probíhá ve vlnící se křivce, jednou dole, jednou nahoře. Člověk dosáhne vrcholu a pak pomalu ubývají síly. To je řád přírody, řád světa, a já jej respektuji. Nehoním se za chimérami,“ řekl v rozhovoru před patnácti lety. A to netušil, že jej ještě čeká pěkných pár let na divadelní scéně. Navíc se mohl radovat z toho, že potomci jeho rodu herectví nezradili – hercem je jak jeho syn Otakar Brousek mladší, dcera Jaroslava,ale i vnuk Ondřej Brousek.