Ježíš – o čem to vlastně hráli
Inscenace JE Suis (čti že si) aneb Podivný případ faráře z Tues v režii Jana Nebeského se dočkala premiéry v Divadle Na Zábradlí v sobotu 20. října. Vedle Jana Nebeského se na zpracování textu podílel Egon Tobiáš, na hudební složce pak skladatel Martin Dohnal.
Musím se přiznat, že jsem z tříhodinového dění nebyl pranic moudrý. Marně jsem se ptal, zda jsem takto postižen jen já sám. Kradmo jsem koukal po ostatních divácích. Můj pohled se nevyhnul ani divačce, která seděla vedle mě a o přestávce se zmínila, že v týdnu navštívila divadlo Skelet. Rovněž mlčela a protahovala se ze stísněných poměrů v hledišti. Postmoderní exhibice zasáhla a hlavně přesvědčila zejména díky hereckým výkonům, al ev žádném případě se nejedná o představení pro masivního diváka. Petra Špalková (Dcera), Saša Rašilov (Přítel) nebo Karel Dobrý v titulní roli Faráře, naprosto přesně kamenovali. Hráli s plným fyzickým i psychickým nasazením. Špalková několikrát bravurně slezla horolezeckou plexisklovou stěnu, Rozina Mlýnková (Sarafita) mistrně levitovala na ráhnech. O čem, ale hráli?
Nevím. Shrnul bych v jedné větě: hráli pěkně, ale nevím o čem. V paměti mi uvízla dějová nitka, kterou rozpřádal Detektiv (Jan Budař) a kupodivu se mu podařilo být v herecké akci po celou dobu hry. Velmi zajímavou byla postava Kolemjdoucího (Ladislav Klepal), které mu přezdívali Hrobník, ale jinak působil jako obchodní cestující. Hraběnka (Jorga Kotrbová) prapodivně nezapadala do rodiny a byla patřičně nenáviděna. Hrabě (Vladimír Marek) neustále přicházel s flintou a kašírovaným zajícem, z něhož v druhé půli vytáhl krvavá játra. Farář (Karel Dobrý) si buď hrál s míčem, neustále si zapisoval poznámky fixem na tělo, případně dokázal pěkně naštvat, když několikrát po sobě postavil láhve s vínem před skříň. Ta, když se otevřela, tak se zákonitě láhve převrhly a rozlily. Což vidět na třikrát ke klidu moc nepřidalo.
Sečteno, krát a mínus, nevím proč bych měl chodit do divadla a očekávat neděj. Být zasypán a udolán textem, který se na první vnímání zdá být sourodý a logický, ale ve svém důsledku není o ničem. Pokud toto mělo být hlavní cíl režijního záměru, povedlo se. Je suis doporučuji jako významný objev pro specializované divadelní festivaly, např. se divím, že se premiéra neodehrála v Plzni na festivalu Divadlo. Ještě bych inscenaci zařadil k použití v divadelním výzkumném ústavu.
Jestli mohu doporučit – běžte se podívat, herci hrají perfektně. Ježíš.
Časopis 21 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe
Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek
Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi
Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek
Recyclus coitus: neotřelé a mladé vidění světa
Divadelní soubor Maso krůtí představil v prostoru NoD svůj nový projekt RECYCLUS COITUS. Název projektu nemohl ...celý článek
Časopis 21 - sekce
HUDBA
Karel Hašler písničkář, který nezemřel
Písničkář, který nezemřel
Česko-americký dokument, v němž pátrá Hašlerův syn Thomas v doprovodu spisovatele celý článek
OPERA/ TANEC
Do programu ZUŠ Open se letos zapojí 444 škol
Příští týden naplno vypukne celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open, který pod heslem ZUŠlechť celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Švédské intimní drama Naděje
Naděje
Anja má krásnou rodinu, milujícího partnera i úspěšnou kariéru. Její život roztříští diagnóza rakovi celý článek